Bez šuplíkových projektů by to šlo těžko
Kostelec na Tachovsku vzkvétá
Knihovna, veřejný internet, posilovna, masážní salon, družina pro školní děti, centrum pro mimoškolní činnost – to jsou služby, které jsou běžné pro lidi žijící ve městech. Kdo se ale rozhodne pro život na vesnici, musí se zpravidla smířit s tím, že výše uvedené nebude mít zrovna u nosu. Něco jako daň za klid a čistý vzduch. Na Tachovsku ale existuje v tomto smyslu jeden fenomén.
Jmenuje se Kostelec, má včetně šesti samosprávně podřízených vesniček pouhých 574 obyvatel, a přesto zde fungují všechna výše uvedená zařízení. Jsou zde tři moderní obytné zóny včetně všech sítí, parkovišť a okrasné zeleně, chodníky a silnice jsou v perfektním stavu. Obec má dokonce k dispozici ubytovací kapacity pro pracovníky firem, které zde provádějí investiční akce. A že jich není málo. Za poslední desetiletí se zde proinvestovalo 110 milionů korun. V minulém roce se Kostelec stal Vesnicí roku Plzeňského kraje, poté, co v předchozích letech získal všechna ostatní existující ocenění v této i dalších soutěžích. Jaký je návod na úspěch? Mnohé prozradil redakci starosta František Trhlík, který stojí v čele obce už třináctý rok.
* Při příjezdu do Kostelce se nejde nezeptat – jak to děláte a kolik to stojí, aby malá obec v pohraničí vypadala takto?
Naše obec dostává z RUD 7,4 milionu korun. Když přičteme zisky z vlastního hospodaření, náš celkový roční rozpočet je cca 14 milionů korun. Zhruba ještě jednou tolik ale získáme průměrně každý rok z grantů a dotačních programů. Jen letos jsme žádali o 11 dotací! Na jaře jsme díky tomu postavili komunikace ve dvou z našich tří obytných zón, a to včetně chodníků, parkovacích ploch a zeleně. První investice vyšla zhruba na šest milionů, z toho 85 procent tvořila dotace. Následně jsme ještě získali dotaci na vybudování komunikací v další zóně, zde tvořila dotace dokonce 95 % celkové částky, v tomto případě 3,1 milionu korun z ROP Jihozápad. Ze státního Fondu životního prostředí máme aktuálně rozhodnutí ministra o dotaci na odbahnění a úpravu dvou rybníků v částce 2 mil. korun a stejnou částku 2 mil. korun od Plzeňského kraje na I. etapu vybudování kanalizace v obci Nedražice s výtlakem na ČOV v Kostelci.
* Prozradíte recept na takovou úspěšnost?
Naše filozofie je taková, že u nás mají vždy prioritu investice, na které lze aktuálně získat dotaci. A to i tehdy, pokud se někdy vymykají aktuálním potřebám obce. Musíme mít samozřejmě připravené tzv. „šuplíkové projekty“. Díky tomu můžeme reagovat na výzvy, které jsou právě vyhlášené. V současné době to totiž především u evropských dotačních programů často funguje tak, že pokud není projekt připravený předem, ve lhůtě od vyhlášení dotační výzvy není možné celý proces přípravy stihnout. Podmínkou je předložení výsledku územního řízení, případně i stavební povolení. Příprava projektů předem samozřejmě stojí peníze, které nevíme, kdy budou zúročené. Ale když to neuděláme, nemáme pak nic. Je proto dobré, nechat si každý rok nějaký obnos na projektování investičních záměrů. Máme vlastní strategii rozvoje obce, kde jsou všechny problémy pojmenovány, a z této strategie vycházíme.
* Jak se vám jakožto malé obci daří hlídat všechny termíny podání žádostí o dotace?
Možnosti získání dotací sleduji průběžně a méně náročné žádosti administrujeme vlastními silami. Kromě toho nás ale samy oslovují také agentury, které se zabývají administrací dotovaných národních nebo EU projektů a mají o aktuálních výzvách přehled. Zpracování žádostí a celou administraci zadáváme firmě, která se na tuto činnost specializuje, na to bychom jako malá obec neměli kapacity. Ale bohatě se to vyplatí. Nebýt dotací, tak bychom měli ročně na investice v rozpočtu necelé dva miliony korun a to je v podstatě o ničem.
* Zmínil jste strategii rozvoje obce. Tu vám také vypracovala profesionální firma?
My jsme samozřejmě zapojeni v Programu obnovy venkova, kde je taková strategie také podmínkou. Původně jsme ji vytvářeli tak, že jsme jako představitelé obce vytyčili oblasti, do nichž by bylo potřeba investovat, a pak jsme tento plán ještě upravili na základě veřejné diskuse s občany. Chtěli jsme ale mít ještě dlouhodobější výhled, takže jsme vypracovali ještě strategii zhruba na dvacet let. Použil jsem přitom jen rámcově vzor Ministerstva pro místní rozvoj a inspiroval jsem se také původní strategií rozvoje celého regionu Stříbrska. Tento náš dokument není možná takový, jak by jej vypracovala profesionální firma, není plný grafů a podložený socioekonomickými průzkumy, ale pro nás je důležité, že je přehledný a je tam vše, co obec potřebuje. Shodli jsme se, že dát firmě jen za zpracování takového plánu 150 tisíc korun vnímáme jako zbytečné mrhání, tyto peníze raději využijeme přímo na rozvoj obce.
* Jak často strategii aktualizujete? A jak jste v jejím naplňování úspěšní?
Aktualizujeme ji každé dva až tři roky. Vypouštíme hotové projekty a upřesňujeme další investice v čase. Strategii jsme tvořili zhruba před jedenácti roky. Tehdy byl odhad potřebných prostředků na všechny investice přibližně 209 milionů korun. Za tu dobu jsme již realizovali investice za více než polovinu této částky, tedy asi za 110 milionů korun. Podařilo se také zhodnotit majetek obce. Před dvanácti lety, když jsem spolu s kolegy nastupoval do vedení Kostelce, byla jeho hodnota podle odhadů 27,5 milionu korun. Letos to bude už kolem 160 milionů.
* Jste nyní také jeden z tzv. motivujících starostů v projektu Meziobecní spolupráce. Co ten projekt obnáší a jak to konkrétně funguje?
Jde o projekt Svazu měst a obcí ČR, který je financován z evropských fondů. Já mám coby „motivující starosta“ na starost oblast Stříbrska. Komunikuji s koordinátorem a realizačním týmem a seznamuji s celým projektem starosty obcí v naší oblasti. V rámci něj by měla vzniknout rámcová osnova strategie rozvoje jednotlivých obcí, především takové „vychytání“ jejich hlavních problémů. Obce se stejnými potřebami by pak na jejich řešení spolupracovaly. Jde o to, že by v některých případech bylo i zbytečné, aby vše budovala každá malá obec zvlášť. Například my už máme v současné době připravený projekt na vybudování odpadového dvora. Teď právě se připravuje vhodná výzva v rámci dotačního programu Státního fondu životního prostředí, takže projekt rovnou přihlásíme. Ale nejsme tak velká obec, abychom dosáhli na odpovídající parametry, takže jsme se domluvili s dalšími dvěma obcemi, které s námi do toho projektu půjdou a odpadový dvůr budou pak také využívat. Také budou moci za výhodných podmínek využívat naše nízkoprahové zařízení pro mimoškolní vzdělávání, kapacity mateřské školy. Další dobrou možností, jak takovou spolupráci využít, je například výstavba komunitního domu pro seniory nebo vůbec zajištění jakýchkoliv sociálních služeb, ale i dopravní obslužnosti či rozvoje cestovního ruchu. Počítá se s tím, že výstupy z projektu Meziobecní spolupráce by měl nějakým způsobem uchopit i stát, a podílet se tak na řešení některých konkrétních problémů v regionech. Jde mimo jiné i o to, aby malé obce za současné dotační politiky neztrácely dech a nezačal být opětovný tlak na jejich spojování do ještě větších celků, co se týká samosprávy.
* Ke Kostelci patří samosprávně již nyní pět dalších obcí. Jak se zvládáte „postarat“ i o ně?
Co se týká investic, nejprve musel být na řadě Kostelec jakožto správní obec. Ale se všemi komunikujeme, vysvětlujeme situaci a určitě na ně nezapomínáme. Například milion korun za loňské získání titulu Vesnice roku 2O14 „padl“ na výstavbu klubovny v Ostrově, což je jedna ze šesti našich obcí. Ostrovští dostanou společenské místo setkávání všech generací k 900. narozeninám, které obec oslaví letos v září. V příštích dvou letech tam budeme měnit kanalizaci, vodovod a další infrastrukturu v návesních prostorách. Letos na podzim budeme budovat první etapu výtlaku splaškové kanalizace pro obec Nedražice. Půjde o vybudování systému, který požene splašky do kanalizace v Kostelci s převisem 74 metrů. Na tuto investici jsme získali dva miliony korun od Plzeňského kraje, což je 70 procent.
* Zmínil jste, že v Kostelci máte i mimoškolní zařízení pro děti. To je pro obec velikosti Kostelce docela nezvyklé. Jak to u vás funguje?
Partnerem projektu je Dům dětí a mládeže ve Stříbře, jsme v podstatě jejich „detašované pracoviště“. Dojíždí sem tedy jejich lektoři. Zařízení funguje už čtvrtým rokem. Před zahájením školního roku se dělá vždy anketa mezi rodiči a dětmi na Kostelecku, co by je nejvíc zajímalo, a ředitel DDM podle toho kroužky nastaví. Kromě kroužků ale nabízíme i nízkoprahový klub. Ten je přístupný všem dětem školního věku a funguje i o prázdninách. Zde máme vlastní zaměstnankyni na čtyři hodiny denně, která se dětem věnuje, dělá s nimi úkoly, ale i různé praktické rukodělné práce, teď už dokonce i keramiku. Děti nám takto vyrábí dárky pro seniory, při různých akcích mají i prodejní stánek se svými výrobky. Zařízení bylo vybudováno díky dotaci z ROP Jihozápad, na provoz nám už dvakrát přispěl kraj.
* Je vůbec nějaká oblast, na kterou se vám nedaří sehnat finance z dotací?
Problémem je určitě rekonstrukce panelových domů na venkově. My máme v Kostelci šest bytových domů po šesti bytech. Potřebujeme zde měnit střechy, okna, domy zateplit… 260 tisíc korun jsme letos získali od kraje na opravu střechy jednoho z domů, ale jinak je to opravdu problém. Doufám, že se podaří zařadit toto téma do programů evropských dotací na toto plánovací období, což nyní řeší Ministerstvo pro místní rozvoj. Další problematická oblast je rekonstrukce venkovských památek. Před šesti lety jsme si vzali do vlastnictví všechny památky, koupili jsme si i faru. Opravujeme je postupně podle možností jako např. Santiniho kapli v Ostrově u Stříbra v částce 9,1 mil. korun z tzv. Norských fondů EU. Kostel se nám zatím bohužel nepodařilo zcela zrekonstruovat, i když je zafixovaný a strop, krov a věž jsou opravené. Máme hotový a připravený projekt na celkovou opravu kostela za dvacet milionů korun a počítali jsme s tím, že se to podaří realizovat právě v novém plánovacím období evropských dotací. Evropská unie ale bohužel nebude v tomto plánovacím období podporovat rekonstrukci drobnějších památek na venkově. V roce 2017 u nás bude celostátní setkání všech Kostelců z ČR a oslavíme 665 let obce. Do té doby bych chtěl oslovit místní firmy, zda by nám nepomohly s opravou našeho kostela, aby získal alespoň novou fasádu. Bez pomoci ze soukromých zdrojů nemáme šanci.
* U obce Ostrov, která k vám patří, se rozrůstá velká průmyslová zóna, která už nyní zaměstnává kolem tisíce lidí. Jak s investory vycházíte?
Sám s nimi jednám a někteří jsou dobrými partnery naší obce. Vycházíme si vstříc a řešíme společně i některé problémy, např Panattoni Czech Republic Development se podílela na rekonstrukci našeho kulturního domu nebo nám vybudovala chodník z kruhového objezdu u průmyslové zóny do naší obce Ostrov, Steelcase věnovala kancelářský nábytek pro správní budovy obce. Díky zóně máme také minimální nezaměstnanost. Zatímco ještě před sedmi lety to bylo přes 30 procent, dnes je v evidenci nezaměstnaných vedeno 24 lidí z 574 obyvatel Kostelce, přičemž někteří zde ani dlouhodobě nežijí.
Veřejná správa, 27. 8. 2015